Růst člověka

aneb průvodce zákonitostmi a nástrahami lidského růstu..


Láska – Nenávist

Všichni touží po lásce. Pokud po lásce toužíme, znamená to, že ji nemáme. Proč však nemáme lásku?

Odpověď je jednoduchá: protože nám ji kdysi dávno někdo upřel a odnaučil nás ji vytvářet. Chtěli po nás jenom energii, tu nejhrubší, násilně branou nebo vynucovanou energii, proto Lásku prostě nevytváříme. Díky povinnému odevzdávání energie je naším hlavním snažením vytvořit jistotu, což však odporuje povaze lásky. Láska je život, a život je změna. Změna je jediná jistota, kterou život poskytuje.

Láska prostě není jistá, proto většina z nás časem pod tlakem výchovy získá dojem, že se nevyplatí ji vytvářet. Nikoho kupodivu ani nenapadne zvolit nejistotu a zůstat v lásce. To už radši budeme žít v nenávisti. Nenávist, to je jistota, lásku však ještě nikdy nikdo nespoutal. Nejde to. Naopak: každé pouto lásku zabije (kolikrát k tomu stačí podpis sňatkového protokolu) a vede tak k lhostejnosti nebo k nenávisti!

Co je nenávist

Kořenem slova je návist. Ve starší literatuře se občas vyskytuje výraz mít někoho v návisti, což by ukazovalo na původ ve slovesu náviset (na někom). Je zřejmé, že staří si uvědomovali mnohem lépe než my, co se děje na energetické úrovni.. že na svých milých prostě visíme..

Slovo nenávist je tím pádem slovo, které by se mělo rovnat lhostejnosti. Jenomže lhostejnost, to je naše největší noční můra, pravděpodobně už od dob, kdy si pralidé začali uvědomovat svou osamělost a strašlivou zranitelnost. My na tom nejsme o nic lépe – naše cítění se od těch dob v podstatě nevyvinulo. Nikdy jsme se nevyrovnali s faktem, že příroda, bohyně-matka i bůh-otec jsou takříkajíc božsky lhostejní – nechávají nás samotné se zákonem karmy, abychom se sami poučili o tomto světě.

O lhostejnosti prostě nechceme nic slyšet; ten největší strach máme právě z ní, proto i slovo nenávist muselo dostat jiný význam. Když bychom chtěli někoho, komu jsme lhostejní, nesneseme představu, že jsme mu lhostejní a raději si představujeme, že nás nechce. Proč?

Protože „nechce“ znamená, že zájem tu je a je jen zapovězený, zatímco lhostejnost znamená, že zájem nikdy nebyl. Takže dnes když někoho nenávidíme, znamená to, že k dotyčnému máme odpor, a je jedno, jestli ten odpor vzešel ze závisti, ze strachu nebo z jeho lhostejnosti.

A jak funguje

Jdeme životem, potkáváme lidi, a ti nás buď zaujmou, nebo ne. Zájem je přitažlivá síla, je to náš, lidský způsob gravitace. Tahle přitažlivost se může projevovat dvojím způsobem, jako láska, nebo jako nenávist.

Základem lásky i nenávisti je zvědavost.. zájem, touha něco nebo někoho poznat. Poznejte, dostanete uspokojení, porozumění a lásku, odbuďte ji, a dostanete zklamání, nenávist a strach. Zájem je klíčem k našemu životu. Obecně by se snad dalo říct, že nenávidíme:

  • lidi, kteří mají něco, co nemůžeme mít (rodiče nám to nekoupí, nebo by nás s tím nepřijalo okolí) – příčinou je závist, potažmo strach z toho, že něco nebude (nezbude) neboli z nedostatku,
  • lidi, kteří dělají něco, čemu nerozumíme, a co z nějakého důvodu nemůžeme poznat (třeba máme strach nebo nám to někdo zakáže..) – příčinou je závist, strach z nedostatku nebo i ohrožení,
  • všechno, co nám zošklivili jako špinavé – příčinou je strach ze znečištění,
  • atd., úplně obecně nenávidíme skoro všechno, z čeho máme strach – obecnou příčinou je tedy pocit ohrožení.

Nenávist není přirozená! Žádné malé dítě nežije ani v nenávisti ani vteřinu. Ne samo od sebe. Nenávist vám prostě musí někdo zařídit! Nejobecnější a nejrozšířenější způsob je vštěpování, a ten si trošku přiblížíme..

Nenávist vštípená

Je to dobře vidět třeba u kuřáků. Po mnoho set let nebylo na kouření nic špatného. Pak provedla společnost ten skvělý tah – nalhalo se lidem, že kouření škodí zdraví, že vytváří rakovinu, aby se od lidí dalo vybírat „na výzkum“. Ono se to teda po mnoha letech zase odvolalo.. po mnoha letech, kdy několik lidí mělo skvělé příjmy.. byl to prostě pokus přiživit se na tabákovém průmyslu. Pokus, který vyšel, protože lidé netušili zradu, a uvěřili.

Z vůně cigaret či doutníků (jak kouření popisuje dobová literatura) se postupně v mnoha očích stal obtěžující zápach, z holdování cigaretám závislost, která by se měla léčit. Lidé postupně dostali strach, a z kuřáků a nekuřáků stali smrtelní nepřátelé, i když za to ani jedni nemohou.. to jen některé pokladny se smějí.. a hlavně jejich správci.

Vždyť, kolik desetiletí štvaly vlády nekuřáky proti kuřákům? Kolik peněz se nainvestovalo jen do protikuřáckých kampaní? A kolik se nainvestovalo do výzkumů, které měly potvrdit hypotézu o tom, že kouření zapříčiňuje rakovinu?

Hodně lidí dodnes kuřáky nenávidí. Ale nejsou to jen lidé, kteří kuřákům nerozumí. To je jen jedna skupina, a to ještě ta menší. Lidé z této skupiny, aby nemuseli žít v nenávisti, tedy aby mohli kuřákům rozumět, museli by zjistit, co takový kuřák z toho kouření má, a to si zjistit buď dovolí a nebo ne.

Mnohem více lidí však kuřáky nenávidělo proto, že peníze na antikuřácké výzkumy šly z jejich daní.. A konečně dnes jsou kuřáci nenáviděni jen proto, že jim někdo nenávist ke kuřákům prostě vštípil.

V každém případě, račte si povšimnout, že to nejsou kuřáci, kdo žije v nenávisti. Nejsou to ani ti, kdo antikuřáckou kampaň zorganizovali.

V nenávisti žijí jen ti, kdo se nechali

proti někomu poštvat!

Takoví lidé jsou odsouzeni k životu v nenávisti, a jejich naděje poznat lásku je menší než malá.. je téměř nulová. Vštípená nenávist se totiž rovná znásilnění – vzniká bez vašeho zájmu, a abyste se jí zbavili, musíte se znásilnit ještě jednou – musíte poznat něco, co vás původně vůbec nezajímalo. Pak teprve pochopíte, proč tu kterou věc nenáviděl ten, kdo vám svou nenávist vštípil, a tím teprve se jí můžete zbavit.

Kudy ven?

Abyste se z toho dostali ven, musíte překonat strach, který vám vštípili, a dovolit si poznat zakázané, neboli uspokojit svůj původní zájem. Poznáte špínu a rozeznáte skutečnou čistotu. Rozpoznáte strach a objevíte lásku. Takže si musíte dovolit poznat to, co vám předhazují coby zlo, abyste mohli rozpoznat a skutečně zakusit dobro.

Právě tímto způsobem se záhy dopracujete k nirváně, a pochopíte, že čistému je doopravdy vše čisté. Jinými slovy, objevíte to, co se vám společnost urputně snaží zatajit, totiž že špína má svůj božský účel – špína dává smysl čistotě, stejně jako tma dává smysl světlu.

Jak dává tma smysl světlu a špína čistotě?

No, dokud ji nepoznáte, tak nijak. Musíte poznat, co je to špína, a pak poznáte, co je to čistota: přestanete vidět čistotu jako nepřítomnost špíny, a tím se dostanete do Pravdy. Po pravdě je to totiž obráceně: to špína je pouhá iluze.. ne čistota. To špína je jednoduše nepřítomností čistoty, stejně jako tma je pouhou nepřítomností světla.

Abyste se z nenávisti dostali, potřebujete poznání. Musíte poznat, porozumět. Překonejte svůj strach, obejděte zákaz, nebo co, ale zjistěte, proč ten, koho nenávidíte dělá to, za co jej nenávidíte. A nemusíte to po něm ani opakovat, nemusíte brát drogy, abyste rozuměli feťákům. Nechte si vyprávět jejich příběh.

Pak pochopíte.. a pokud pochopíte, kde je jaká nenávist? Zmizela, že? Dozvěděli jste se pravdu, nenávist vystřídalo porozumění, a ze srdce vám teče sou-cit. Jste v lásce.


© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info