aneb průvodce zákonitostmi a nástrahami lidského růstu..
Citáty zhoubné citujícímu buď přímo zakládají smrtící programy do mozku, nebo používají vražedné, oslabující emoce, jako je třeba lítost.
Neřeš minulost, stejně ji nezměníš a nevrátíš čas!
Neplánuj si budoucnost, nikdy nevíš, co se může stát!
Žij přítomností! Žij pro tento okamžik, protože to,
co prožiješ teď, už nikdy prožít nemusíš.
Jedna velká, brutální lež.
Pokud nebudete řešit minulost, nezbavíte se karmy, a vlastně úplně sabotujete svůj vývoj. Nelze se vyvíjet jinak než řešením a poučením se z minulosti. Vracet čas nemusíte. Ne že by to nešlo, ale není to potřeba.
Budoucnost plánujete tím, co děláte „Teď“, tedy v přítomnosti. Děláte to neustále, ať chcete nebo nechcete. Předstírání, že s tím nemáte nic společného je absolutně zhoubné.. máte snad dojem, že nemáte nic společného se svým životem?
Obrat „žij pro tento okamžik“ je stejně nebezpečný, jako hloupý. Vy nemáte pro co žít, nebo co, že takhle hazardujete?
Alibismus, totální, hnusný alibismus, posilování víry v bezmoc a oficiální zahazování zodpovědnosti za své jednání. Člověk přesvědčuje sebe nebo druhé o tom, že nemáme žádný vliv na svůj život a na své chování, a omlouvá tím situace, za které se neumí omluvit přímo.
Nehleď na to, kolik zla jsi komu natropil, kolik štěstí jsi rozdupal, vždyť většinou stačí říct: „Už se stalo. Už se nedá nic dělat.“ Ani omlouvat se kolikrát nemusíš.
A nesnaž se poučit nebo snad zařídit, aby se to už neopakovalo – proč by ses namáhal, když ti stejně všechno projde? Radši si to všechno užívej, a starej se hlavně o to, abys něco náhodou nepropásl.
zahodit, co nejrychleji a co nejdál. A urychleně (a pokud možno systematicky) se sebou začít něco dělat, než vás to úplně rozežere (a vaše okolí).
Pokud tohle vyznává někdo z vašich známých, utíkejte, co to dá: jedná se o člověka, kterému je úplně jedno, kolik toho zničí, a komu.. když to přijde.. když spadne maska a slova se ujme jeho podvědomí. A pokud s takovým člověkem nemůžete přestat žít.. no nic, hodně štěstí. Kdyby bylo moc zle, zkuste jej nařknout z nesvéprávnosti. To je totiž přesně to, co si tímto citátem obhajuje.
Není nic důležitějšího pro muže, má-li se z něho stát pravý muž, než přítomnost skutečné ženy – manželky, milenky, přítelkyně.
je to nesmysl. Tohle říkají muži ve chvílích, kdy jim (většinou dočasně!) chybí matka. Pak to říkají ženy, když se chtějí někomu vnutit. A všichni bez rozdílu se to snaží vnutit každému nezadanému, a netuší, že jsou jako nevolník, který přišel za svobodným člověkem, a říká: „Vy nemáte okovy? Jak takhle můžete žít? Rychle si nějaké pořiďte.“
Vydírání ženy, která nám momentálně připadá jako že by tu matku mohla docela dobře nahradit, aby nedělala drahoty a poskytla nám vše potřebné. / Snaha zmanipulovat muže, který nemá partnerku, znejistit ho a vzbudit v něm dojem, že bez ženy není v pořádku.
Vlastoo, nedělé krávu! / Ty jsi sám? A jsi vůbec člověk?
Zahodit! Uvědomte si, že běžné vztahy jsou zakládány na rovnici 1 + 1 = 1, tedy jeden muž (mužství) + jedna žena (ženství) = jeden pár (celý člověk). Pokud se člověk nenechá výchovou připravit o své mužské nebo ženské stránky a zůstane celistvý, nebude ho zajímat vztah s člověkem polovičním – což jsou všichni, kdo věří, že nejsou lidi, ale muži nebo ženy a nemohou se proto chovat lidsky, ale mužsky nebo žensky.
Díky tomu jsou lidé zvyklí vidět muže a ženy jako půlky a teprve pár jako celek. Lidé přemýšlejí v párech! Proto je tak irituje, když vidí někoho volného, a už vůbec nesnesou pohled na někoho celistvého – je sám a šťastný, s ním určitě něco není v pořádku. Hlavně, nikdo ho nekontroluje (neovládá). Rychle ho zpacifikujte, než ho někdo napodobí a než nám dojde, jak moc jsme všichni hloupí. A co pak, co naše zavedené pořádky? A ještě by mohl narušit nějaký vztah, že? Vnuťte mu partnera, ať ho máme jak ovládat, nebo pryč s ním!
Máš-li někoho, kdo Tě miluje, kdo je připraven se obětovat pro jediné Tvé slovo, kdo má v duši Tvé myšlenky a v srdci Tvé sny…pak můžeš mluvit o štěstí.
velmi zcestné myšlení. Člověk hledá tu část sebe, o kterou přišel, když uznal, že není člověk, ale chlapeček nebo holčička a která mu chybí, a hledá ji v druhém. Když ji v někom najde, má pocit štěstí, místo aby se vyděsil, že dva lidé mají dohromady jen jeden život, který je navíc umístěn v orgánech toho druhého. Tohle je nejvražednější dopad lži zvané romantika. Radujete se ze své vlastní záhuby.
taktně sdělujeme partnerovi, že nás dokáže uspokojit pouze naprostý tupec bez vlastního názoru, hrdosti, vůle a života vůbec.
mluv o štěstí, protože jsi našel robota, speciálně naprogramovaného, aby za tebe žil. Až tě omrzí a pošleš ho se obětovat, tak to slovo je „Reset“.
Zahodit, co jiného? Pokud řeknete „mám někoho“, lžete. Pokud tomu navíc věříte, lžete i sami sobě. Pokud je někdo připraven se pro vás obětovat, je to vyděrač a pošlete ho se léčit.
Stačí minuta, abyste si všimli člověka, hodina, aby se vám stal sympatický, den, abyste se zamilovali, ale nestačí celý život, abyste na něj dokázali zapomenout.
je to hovadina. Kdo ovládá vaši paměť? Kdo neumí zpracovat vaše emoce? Atd.
vůči druhým výčitka a vůči sobě alibismus, člověk se utvrzuje o své bezmoci a pojišťuje si ji lítostí, vražednou, oslabující emocí, kdy člověk pláče sám nad sebou.
Kéž bych tě nikdy nepotkal.
Od jistého okamžiku ve vašem dětství nejste člověk, ale chlapeček nebo holčička. Integrujte zpátky to, o co jste tenkrát přišli, a už nikdy nebudete mít potřebu okecávat si svou bezmoc, protože se už nikdy nebudete cítit bezmocní. Přestane vás totiž ovládat pohlavní rasismus naší společnosti.
A jako celistvého člověka už vás nikdy nenapadne se litovat.. na to můžete vzít jed.
Osud snad chce, aby jsi v průběhu svého života poznal mnoho nesprávných lidí, abys, až potkáš ty správné, je uměl ocenit a byl za ně vděčný.
Svádíme svůj vývoj na jakýsi Osud, a zbavujeme se tak možnosti si svůj život řídit.
vůči druhým výčitka a vůči sobě alibismus: člověk se utěšuje ve své bezmoci a namlouvá si kraviny / člověk dává sežrat „bývalému“, že nebyl „tím pravým“, eventuálně tím omlouvá svoje jednání při rozchodu.
Už jsem zase nalítl. Já na ty vztahy prostě nemám štěstí. No ale až mi to štěstí dopřejou, budu si ho aspoň vážit. / Za všechno můžeš ty!
Uvědomte si, že pokud neřídíte svůj život sami, dělá to někdo za vás. Je jen na vás, jestli ty otěže někomu necháte, nebo ne. A pokud ne, doplatíte na to zase jen vy.. ono, můžete si sice představovat, že za vaše jednání je zodpovědný ten kdo vás řídí, ale není to pravda. Poznáte to z karmické reakce – ta přijde vám. Proč tedy plnit vůli někoho jiného? Abyste nebyli za sobce? No dobrá, nebuďte.. nebudete první ani poslední, kdo zahodili svůj život!
Usmívej se na toho, kdo ti ublížil, aby neviděl, jak moc to bolí.
Nesmysl. Obhajoba přetvářky. Držíte svou bolest v sobě, a ona vás rozežere. A navíc, 99% lidí ani nikdy nezjistí, že vám vlastně ubližují. Trpíte stokrát, ba tisíckrát víc, než byste museli.
Způsob, jak se dokonale zahrabat do momentálně největšího patriarchálního zla. Přetvářka a souhlas s násilím – dokonce s násilím na sobě. Člověk si sice navenek uchová hrdost, ovšem vevnitř.. pokud to neznáte sami, nechtějte snad ani vědět, co je v nitru takového člověka. Plakali byste, bolestí a vztekem nad hnusem světa.
Já sice nevím, proč mi ubližuješ, ale radši ti to neukážu. Možná že ty to neděláš úmyslně, ale já s tím mám špatné zkušenosti. Co kdybys z toho měl radost? To nedopustím. Radši se udusím.
Rozhodně se tímto moudrem neřiďte. Pokud vás někdo přiměje trpět natolik, že začnete přemýšlet takhle zcestně, jde o zrůdu, a jděte od něj pryč. Pokud nemůžete jít pryč, jako třeba děti od rodičů, stejně se tím neřiďte. Radši uvažte, že ten člověk přestane až vás zdecimuje. Pokud něco předstírat, tak radši to, že už nemůžete. Nedělejte hrdiny, nevíte co riskujete. To už mu radši dopřejte to vítězství! A nikdy nenechávejte svou bolest v sobě.
Většina z nás se podobné reakce naučí doma, a pak už je čeká všude. To je ale hrozná hloupost. Pak nám totiž ublíží strašně moc lidí, aniž by to věděli.. no jak oni můžou vědět, že řekli nebo udělali něco, co nás bolí, když my se pořád usmíváme?
Přestaňte si myslet, že všichni mají zájem vám ubližovat. Takový zájem měl většinou jen vynervovaný rodič, učitel, nebo třeba starší sourozenec. Není proč to čekat nadále, proto to už od nikoho nečekejte. Riskujete, že se vám taková očekávání vyplní.. že se stanete všeobecným terčem.
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, a přitom vědět, že ho nikdy nemůžeme mít.
jednak tragický omyl většiny lidí, kteří si myslí, že je možné někoho mít, nebo dokonce věří, že druzí jsou tu proto, aby nám doplnili život. A pak ten nesmysl předstírání tzv. ne-sobectví: nepláčete pro něj, ale pro sebe – spíš nad sebou.
postesknutí – oslabování sebe s pomocí lítosti, pěstování bezmoci. Někdy také – když to použijeme přímo – výčitka až vydírání.
Ty máš vlastnosti, o které já jsem přišel a chci je zpátky. Jenže já je nevidím u sebe. Vidím je u tebe, proto chci tebe – vlastnit, mít tě jak psa, stále k dispozici, ale ty mi v tom bráníš, a to mě hrozně bolí!
zahodit! Uvědomte si, že to co opravdu chcete je vaše ztracená celistvost, ne druhá osoba. Pokud si to neuvědomíte, riskujete, že skončíte stejně jako vaši rodiče.. zcela závislí se svou vlastní energií a se svým vlastním životem na druhém člověku, a zcela odkázaní na jeho ochotu se domluvit.
Kromě toho je tady použito slovo „nejbolestnější“, což pokud si nedáte pozor, život vám dokáže, že jsou na světě věci mnohem bolestivější. A třeba jen proto, že si tak hloupě koledujete.
Nikdy se nepřestaň usmívat, i když jsi smutný, protože nevíš, kdo se může zamilovat do Tvého úsměvu.
pokud se usmíváte navenek a vevnitř ne, jde samozřejmě o přetvářku – máte masku. Doufat, že se do takové masky někdo zamiluje se nápadně podobá zoufalství, a můžete si spočítat, že pokud se do vaší masky někdo skutečně „zamiluje“, bude to zase jenom zoufalec. (Akce se vždycky rovná reakci.) A co s takovým zoufalcem budete asi dělat?
oblbování sebe sama, a dáno v plén také rádoby decentní oznámení, že nemáme, ač bychom chtěli.. jsme prostě na lovu.. na dost hloupém lovu.
člobrdík si nepoučeně argumentuje o tom, proč právě ta jeho přetvářka je v naprostém pořádku.
přestaňte pohřbívat své nitro, nebudete muset shánět takové hovadiny jako „důvody“.
Láska »»
© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info