aneb průvodce zákonitostmi a nástrahami lidského růstu..
Zamysleli jste se někdy nad tím, jak moc je naše rovnost vylhaná?
Když se podíváte kolem sebe, máte dojem, že jsou si všichni rovni? Že demokracie funguje, jak má? Že všude na světě je dostatek, že byl vykořeněn hlad, manipulace, války, že společnost šťastně vzkvétá bez nutnosti vlády, soudů, policie, že tu soužijeme ne snad na bázi moci, ale na bázi soucitu a v dokonalém souladu s přírodou a Zemí, s naší Matkou?
Zdá se vám, že lidé nemají strach ze Slunce, našeho Otce, z potravin, z lidské blízkosti a z toho, jak to všechno dopadne? Že lidé věří společnosti, že jim zajistí rovnou příležitost k uplatnění a k seberealizaci, a že společnost věří lidem, že té rovné příležitosti nezneužijí a nebudou poškozovat celek?
Myslíte si, že tu skutečně žijeme v lásce, v té všeobjímající, milující a dobrotivé harmonii se vším Stvořením, co nám ji naslibovaly naše systémy víry?
Víte, rovnost je prostě něco, co většina lidí nikdy nepotkala. Samotné slovo sice potkáváme docela často, ale to je tak všechno. Mám tu několik termínů, které to dokazují.
Spravedlnost, to je něco, co nám má nahradit chybějící rovnost. V zájmu vyšších církevních výdělků se ovšem velká část spravedlnosti přesunula do posmrtné roviny, přičemž všechny další systémy v tom vesele pokračovaly, takže ani spravedlnosti se člověk jen tak nedočká, což, někdy je to tak lepší.. vlastně vždycky.
Spravedlnost totiž znamená, že nad vámi někdo bdí a kontroluje vás. Už sám termín spravedlnosti proto absolutně vylučuje rovnost, protože prostě předpokládá vládu!
Termín milosrdenství má znamenat chovat se lidsky. Ovšem to je snad lidem vlastní.?! Nebo ne? Vlastně asi ne.. jednak, když se podívám kolem sebe, jednak to, že se ten termín prezentuje jako něco vyjímečného, ale hlavně, už to, že takový termín vůbec existuje předpokládá nelidskost jako zavedený pořádek. Chápete? Lidskost prostě není daná jednoznačně, a projevuje se to právě tím, že existuje termín milosrdenství.
A když nahlédnete do bible, zjistíte, že milosrdenství bylo vždycky potřeba, když náš milovaný patriarchální bůh-vrah zdrtil něčí mocnou (a debilní) rukou nějaké nepřátele, a bylo potřeba postarat se o raněné a tak. Prostě nesmysl: nic takového jako milosrdenství neexistuje a nikdy neexistovalo. Jsou to zase jen klapky na oči věřících.. stejně jako na oči nevěřících.
Termín soudnost je vrchol společenské drzosti. Když někdo řekne soudnost, odvolává se na zavedené společenské „pořádky“ a hodnoty, jako by snad za něco stály. To znamená, že zavedené pořádky nejsou přirozené, protože jinak by se jich nemusel nikdo dovolávat, a vůbec by nemuselo existovat tak stupidní slovo. Soud, souzení, posuzování, soudnost, odsudky, předsudky..nesuďtež, abyste nebyli souzeni – počkejte si radši na poslední soud.
Pán tvorstva. Tak tímhle termínem prosím humanisté označovali člověka. Totiž, ono už se to používalo i dřív, ale nikdy ne s tak vražedným účinkem. V době, kdy padly církevní doktríny a církev přicházela o moc se objevilo mnoho různých interpretací ohledně lidstva a jeho bohů, Země i vesmíru, a řada z nich se blížila pravdě natolik, že bylo nutné je zastavit, aby se udrželo lidstvo v rozmezí otrokářské společnosti.
Proto se sešlo několik mocných lidí, zkušených manipulátorů, kteří vybrali, čemu se odnynějška bude věřit, a kdo to bude kontrolovat. Pak se rozhlásilo vítězství člověka nad přírodou a novým bohem byl ustanoven technický pokrok. Kontrola probíhala a vlastně doteď probíhá prostřednictvím patentových úřadů.
Aby nás, obyčejné lidi nepletly jiné interpretace lidského určení, bylo všechno, co do té doby bylo, prohlášeno za zastaralé, za přežitek, za tzv. středověk. Člověk novodobý byl označen za nadřazeného člověku středověkému, primitivnímu. A najednou se nikdo, kdo nechtěl být označen za primitiva, nehrabal ve středověkých materiálech.. k naší nesmírné škodě.
Člověku je přitom nápadné, jak pečlivě byla ztráta církevní moci opečována, aby ji snad církev neztratila úplně, jak pečlivě byly předtím vyvražděny všechny nositelky lidové moudrosti a vůbec jaká péče byla věnována podprahovým informacím, které v lidech porostou s technickým vývojem.. aby se církev měla, kdyby to bylo potřeba, k čemu vrátit. Dnes to je mimochodem jedna z alternativ zvažované budoucnosti lidstva (ve smyslu NWO).
Nadřazenost člověka je nejhorší lež ze všech. Všechno zlo pochází z této lži, z toho, jak se všichni perou o to, kdo je nejnadřazenější. Neexistuje v tomto vesmíru žádná nadřazenost, nikde. Jen v lidských hlavách. Doplatila na to však celá planeta – Země umírá, doplatila na to fauna i flóra, nakonec, i my lidé, ale pokračovat v tom pokračujeme neustále.
A jestli se někdy dostaneme do vesmíru, zavraždíme i vesmír, na to vemte jed.
Člověk se narodí a podle toho, co má mezi nohama je buď diskriminován, nebo diskriminován. To znamená, že někdo vidí svůj život v tom, že je muž nebo žena, a také někdo vidí svůj život v tom, že naopak není muž nebo žena. Většina z nás tyto možnosti nějakým způsobem kombinuje.
Pohlavní rasismus znamená, že z vašeho života zbyla jen půlka – druhou půlku nemůžete použít, protože byste se postavili mimo společnost, která je na rasismu založena. Je to první, nejzásadnější dělení, nejkrutější omezení vašeho života.
Tím se právě stane to, že vám chybí celá půlka vaší bytosti, a právě proto ze všech sil hledáte tu druhou. Bohužel, když ji začínáte hledat, resp. když ji oficiálně smíte začít hledat, už ji nehledáte v sobě, ale v někom jiném. Je to kořen lidského zla, i když, co se týká našeho rasismu, je to jen začátek.
Hned pak je barva pleti, která je čím dál důležitější. Doléhá na nás učení humanistů o nadřazenosti člověka, a u člověka o nadřazenosti bílé rasy, a právě toto učení se obrátilo proti bílé rase.. samou podstatou lži humanismu. Abychom my bílí nebyli nařčeni z rasismu, budeme teď poslouchat diktát ras osočovaných dříve.. tzv. pro-anti-rasismus. A dobře nám tak.
Pak teprve je rasismus finanční. A není to jen o tom, kdo si kolik nahrabal, kdepak. Ten pravý finanční rasismus je v tom, od koho si můžete půjčit, aniž byste si zadali, přes koho to můžete vrátit, kde smíte nakupovat atd. atd. atd. Je to kombinace všech oblastí, ve kterých něco určují peníze. Například veškeré společenské normy, plus..
..plus vliv ženské hierarchie, jelikož řeč je o penězích a společenském postavení, což je eminentní zájem žen. Dobře zvolený zálet vás posune z osmého postu na sedmý (a to prosím v celé vesnici!), což leckterá žena by kvůli tomu udělala mnohem víc. Atd., atd., atd. Kolik mužů se vypracovalo na úplně šílené pozice ve společnosti jen proto, že je k tomu dohnala nedoceněná žena.
Tohle jsou věci, které určují, jestli se s tím dotyčným vůbec smíte bavit!
Teprve potom, když se tedy smíte s dotyčným bavit, teprve potom se sleduje příslušnost k obytné čtvrti, prestiž jeslí a mateřské školy, do kterých vás rodiče odložili, když už si vás udělali a zjistili, že na vás rozhodně nemají čas ani nervy a většinou ani náladu, prestiž škol, které vám dokázali zaplatit, a takové a další podružnosti, které určují, JAK se s dotyčným smíte bavit.
Takový je základ naší rovnosti. Rovni jsme si ve skutečnosti asi jen tím, že z toho všeho, co život nabízí, smíme opravdu použít jen několik, slovy několik úkonů.. bohužel každý z nás má ty úkony trochu jiné.. a tomu odpovídá i naše vzájemné porozumění.
© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info